Co můžete zažít

Pro většinu z nás je samozřejmý stav, kdy žijeme převážně v hlavě. Řešíme „věci“, problémy, každodenní starosti, chceme skloubit příjemné věci s méně příjemnými povinnostmi. Čas od času nás nějaký problém doslova válcuje. Neustále na to myslíme a i když o tom máme s kým povídat a dostáváme dobré rady, ne a ne se z toho dostat. 

 
Klíčem je přepnout a věnovat se jiné aktivitě. Cest je několik, můžete jít na keramiku, hrabat se v hlíně, anebo se věnovat tanci. Před nějakou dobu se mi stalo, že jsem žila jakýmsi sporem, který mě zcela vyčerpával a de facto jsem se s ním ztotožnila. Jela jsem na hodinu orientálního tance, kam se mi moc nechtělo, měla jsem na výběr, buď jet domů, udělat si večeři, možná probrat s kamarádkou problém po telefonu, a zcela bez energie a fyzicky i psychicky ztěžklá jít spát anebo jet na taneční kurz. Prvních dvacet minut se na lekci nic moc nedělo. Ale pak se začaly dít věci. Měla jsem pocit, že jsem psychicky vyrostla, že jsem předtím byla ve vlastním těle jakoby přiškrcená. Teoreticky jsem znala poučku „Jste víc, než váš problém“, ale když jsem žila jen v hlavě, neměla jsem ponětí, co to znamená ve skutečnosti. A teď jsem to naplno prožila. Onen problém nezmizel, ale odsunul se někam do pozadí a já si naplno užívala tanec a hudbu. Přišla radost a uvolnění! Po kursu jsem jela za přáteli do města a nabitá novou energií jsem se vrátila domů. Kdybych jela domů hned z práce, večer by probíhal jinak, ale hlavně, bych se cítila jinak. Tanec mi přinesl pocit, změnu prožívání, která by mluvením o problému prostě nenastala. 
Tehdy se mi propojily poznatky, které jsem znala jen teoreticky, s prožitkovou úrovní. Tanec mi přinesl zcela nečekaně řešení a hlavně nijak neplánovanou, ale přesto krásnou až léčivou zkušenost, o kterou bych se s vámi chtěla podělit. 
Ten základní pocit bych pojmenovala jako plnost. Radost z pohybu, hudby. Tělo začalo pracovat přirozeně, nepřemýšlela jsem, jak zapnout určité svalové skupiny, jak je ovládat. Prostě jsem věděla, jak ten pohyb má vypadat a tělo pracovalo samo. Jako kdybych to znala už dřívějška. Je to tak, jsme přirozeně nastaveni k tomu, se zdokonalovat. A když svému tělu i duši dáte příležitost se rozvíjet, ten pohyb, proces se děje sám. 
Zažila jsem pocit stavu „flow“. Četla jsem o tomto konceptu už dřív, že je důležitý pro sportovce, používá se v koučinku. Vybavila jsem si okamžiky, kdy jsem se tak cítila, ale ty stavy přišly a odešly. Během tance tento stav přijde sám od sebe. 
O orientálním tanci se dočtete, že byl součástí svatebních rituálů nebo že rodičkách usnadňoval porod a ulevoval o porodních bolestí. A co vám osobně může orientální tanec přinést, pokud zrovna neplánujete jedno ani druhé? Když se do tance ponoříte a prožíváte sebe, svoje spojení s tělem a hudbou, i běžná hodina vám přinese pocit rituálu. Odpočinek od každodenního shonu a zařizování. Vyčištění hlavy. Ty nedůležité věci odpadnou samy, jakoby propadly sítem. Prožíváte přítomný okamžik. A třeba se vám vynoří nějaký nápad, nebo myšlenka, která dříve zapadla a vy víte, že to je to pravé. Třeba kam se jet podívat, komu se ozvat, co dalšího podniknout. Nebo třeba že opravdu potřebujete udělat „x“ a za žádnou cenu nechcete už zažívat „y“ a že to klidně naplno řeknete. Prostě napadne vás ta příští správná věc. 
Orientální tanec je úžasný v tom, že se v něm učíte ovládat jednotlivé části těla, které jste do té doby brali jako jeho samozřejmou součást a ani by vás nenapadlo jimi tančit. V orientálním tanci jsou pro nás tzv. izolace velkou novinkou a nezvykem. Učíme se izolované pohyby hrudníkem, boky, hlavou. Nenechte se odradit, když to zpočátku nejde. Svaly a klouby jsou zatuhlé, ale časem, trpělivostí a tréninkem vždy o kousek povolí a vám se povede kroužek nebo osmička. Naučíte se s úderem bubnu udělat akcent nebo lift boky a nebo zavlnit hadími pažemi do zpěvné pasáže. Tělo souzní s hudbou! Máte radost, že jen neopakujete nějaké prvky, ale že cítíte hudbu a to, co cítíte, vyjádříte pohybem! Neopakujete jen, co dělá lektorka, ale vyjadřujete a prožíváte sami sebe. V tu chvíli jste sami sebou!

Marta Hellingerová